pondělí 31. května 2021

Rudá královna

 




Rudá královna

Victoria Aveyardová



Původní název: Red queen
Počet stran:       360
Žánr:                  YA sci-fi, YA fantasy                 
Nakladatelství:  Cooboo  
Vazba:                vázaná s pap. potahem a lam. přebalem          

Anotace:

Napínavý světový bestseller, který si mohli přečíst čtenáři již v 25 zemích po celém světě.

Chudobou sužovaní Rudí jsou prostí občané žijící pod krutovládou Stříbrných, špičkových válečníků s božskými schopnostmi. Sedmnáctiletá Mare Barrowová patří mezi Rudé a bere to jako fakt, na kterém se nikdy nic nemůže změnit. Podaří se jí získat práci ve Stříbrném paláci, uprostřed těch, které z duše nenávidí. A rychle odhalí, že navzdory barvě své krve dostala do vínku také jednu vražednou schopnost. Takovou, která může ohrozit a svrhnout vládu Stříbrných. Ale se sílou je nebezpečné si zahrávat. Kdo může v tomto světě rozděleném krví vyhrát?





Recenze:

Jako první vás kniha naláká svou obálkou. Musím říct, že tohle je přesně ten styl, co mám ráda. Jednoduché a přesto velmi efektní.

Hned po obálce vás musí nadchnout anotace. Pokud čtete tento styl knih, je Rudá královna opravdu pro vás.


Já se do tohoto příběhu pustila trochu déle než většina ostatních. Hodně jsem před čtením slýchávala o podobnosti s knižní sérií Selekce. Tu jsem nečetla, tak nemohu posoudit. Mně to však hned po prvních kapitolách připomínalo sérii Hunger games. I přes jisté podobnosti, je námět i příběh originální.

Co se toho negativnějšího týká, občas jsem si říkala, kolik náhod už je moc? Také bych neměla problém s tím, kdyby byly některé části kratší. Svět a vše kolem bylo zahlceno informacemi a tak se mi to celé zdálo lehce nepřehledné a hůře představitelné. Možná to bylo i tím mícháním žánrů, na které tu narazíte. Čtu spoustu knih, kde jsou prvky fantasy i sci-fi v jednom příběhu, ale tady by to možná chtělo trochu lépe uchopit a celé postavit na opravdu pevných základech. I tak jsem neměla problém se do knihy začíst a užívat si děj.

Přesto, že mi ne tak docela seděl autorčin styl psaní, kniha se četla opravdu rychle. Má to slušný spád a stále jste zataženi do nějaké akce. Moc se mi líbil lehký šok na konci knihy. I to pohrávání s chováním postav a intrikami, protože tady si nemůžete být jisti ničím.  Naproti tomu, jsem občas nesouhlasila s chováním hlavní hrdinky. A možná bych tu uvítala i její podrobnější popis.

Předem upozorňuji na milostný trojúhelník, který se v knize nachází. Vím, že někdo se těmto knihám vyhýbám. Mně to až tolik nevadí. Tady mi to přišlo jako fajn zpestření.

Rudá královna se mi líbila a kdyby v příběhu autorka vychytala pár výše zmíněných věcí, bylo by to dokonalé.

Trochu jsem si pohrávala s myšlenkou, zda dát Rudé královně 3 nebo 4 hvězdičky, ale nakonec dostane 4, protože mě rozhodně nijak nezklamala a jako celek se mi líbila.


4⭐   z   5 ⭐ 


Knihu můžete koupit na stránkách ALBATROS MEDIA:     Rudá královna



Za zaslání recenzního výtisku děkuji ALBATROS MEDIA




Lucie Schánělová




čtvrtek 27. května 2021

Temné hlubiny

 Temné hlubiny


ukázka









Nicole
Už jsme táhly naše paddleboardy na pevninu, když mě Daniel 
dohnal.
„Ne tak rychle, krásko.“ Chytl mě za ruku.
„Co?“ nechápala jsem, co tím myslí.
„Vážně si myslíš, že jsme sem letěli jen tak? Aby sis tu ani 
jednou nezasurfovala.“
„Danieli, …“ chtěla jsem říct, že nevím, zda zvládnu surfovat v těchto vodách. Nebylo to jen o té fyzické stránce. Velkou 
roli v tom hrála má psychika. On mi vytrhl pádlo a hodil ho 
na pevninu. Paddleboard strčil stejným směrem. Poté mě táhl 
zpět do vody.
„No počkej a co můj surf.“
„Vlez si na můj.“
„Je to dobrý nápad.“
„Lez!“ 
Raději jsem ho dál nepokoušela a okamžitě se vyhoupla na 
jeho prkno. Když jsem seděla, udělal něco, co jsem nečekala. 
Vlezl si za mě. Teď vážně, kdy mě přestane vyvádět z míry?
„Co chceš dělat?“
„Něco zkusíme. Lehni si a roztáhni nohy.“
„Cože?“ zděšeně jsem na něho otočila hlavu. 
„Lehni si na břicho, a roztáhni nohy. Věř mi.“ 
Nevěřila jsem mu ani trošku. Ale samozřejmě jsem udělala, 
co chtěl. Což vůbec žádné překvapení nebylo a on si lehl za mě.
„Pádlujeme.“ Další příkaz. Už jsem se dál nevyptávala. 
Pádlovali jsme spolu a já cítila, jak se náš vztah opět prohlubuje. Dostávali jsme se na novou úroveň. A vůbec mi nevadilo, že nám k tomu dost často dopomáhalo surfování. Když 
jsme se dostali na line up, posadili jsme se.
„Sjedeme to spolu. Ano?“
„To myslíš vážně?“
S  nikým dospělým jsem to ještě nedělal, ale všechno je 
jednou poprvé. Musíš držet rovnováhu a  dělat co ti řeknu 
a možná se neutopíme.“
„Danieli?!“ zatraceně. Mohl by to někdy podat tak, abych 
nešílela strachy? A opravdu mu mohla plně důvěřovat?
„Zalehni a pádlujeme, jde vlna.“ Křikl. Nevím, co bylo silnější, jestli strach nebo vzrušení. Ale ten strach mi nedovolil 
ho neposlechnout. Lehla jsem si a pádlovala jako o život, jako 
bych pádlovala sama tu nejsilnější vlnu. Divila jsem se, že jsme 
byli v pádlování tak perfektně sehraní, když jsme něco takového ještě nikdy nezkoušeli. Ale tím, že jsme pádlovali dva, jsme 
vlnu chytli mnohem rychleji, než kdybych pádlovala sama.
„Chytni se prkna a nehýbej se.“ Cítila jsem, jak si Daniel 
stoupá. Bylo to něco neuvěřitelného. Celým tělem jsem vnímala, jak prkno řídí on. O tolik klidněji a precizněji, než když 
jsem to v rukou měla já. Přesně jsem poznala, kdy se zcela postavil. Udivovalo mě, že neměl žádný problém s rovnováhou. 
I přesto, že mě měl pod sebou.
„Teď ty.“
Chytla jsem se mnohem pevněji než před tím. Já na rozdíl od něho, své tělo vyslala do stoje velice opatrně a pomalu. 
Ucítila jsem Danielovu ruku, která mě pevně chytla. Pomohl 
mi se narovnat. Našla jsem stabilní polohu. Tím, že mě držel, 
jsem měla tolik potřebnou rovnováhu. Nijak jsem se nekymácela a nestěžovala mu kočírovat surf s námi oběma. Smála 
jsem se u toho jako šílenec. I on se smál. Bylo to naprosto 
strhující. Kam se na tohle hrabe surfování samo o sobě. Už 
jsem měla takový záchvat smíchu, že jsem ztratila rovnováhu. 
Padala jsem z prkna a Daniela stáhla sebou do vody.
Smála jsem se i  pod vodou, i  když jsem se vynořila nad 
hladinu. Bylo mi jedno, že jsem vdechla slanou vodu, která 
mě nyní pálila snad až na mozkové kůře. Daniel byl na tom 
obdobně. Byli jsme jak malé děti.


„Ještě jednou?“ Zeptala jsem se skrz nezastavitelný smích.
„Jasně.“
Znovu jsme se vyhoupli na surf. Při čekání na vlnu jsem 
se uklidnila a konečně zastavila svůj nekontrolovatelný smích 
štěstí. Takže když jsme pádlovali další vlnu, šlo to ještě lépe 
jak před tím. Celý ten proces jsme opakovali a znovu stáli oba 
na prkně. Tentokrát Daniel těsně za mými zády.
„Zpevni se a  důvěřuj mi.“ Vždy, když tohle řekl, začala 
jsem se mnohem víc bát. A ještě více, když mě chytl za boky. 
Chtěla jsem mu něco říct, ale věděla jsem, že to nyní nemohu, ať zamýšlí cokoli. Nadechla jsem se a snažila se opravdu 
zpevnit celé tělo a maximálně soustředit.
Daniel mě držel pevně a začal mě zvedat. Má chodidla se 
oddělila od navoskovaného povrchu jeho surfu.
„Bože.“ Křičela jsem strachy, štěstím i vším tím adrenalinem. Ruce jsem roztáhla do stran a žila tou aktuální volností. 
Cítila jsem se, jako bych létala.
Dokázal se mnou sjet celu vlnu a pak mě postavil zpět na 
prkno. Sedla jsem si a on za mě. Byla jsem naprosto vyčerpaná, ale maximálně šťastná. To štěstí muselo být na mém 
obličeji znát. Až teď jsem si všimla, jak nás na pobřeží všichni 
pozorují. Otočila jsem se na něho. On se na mě usmíval tak 
nevinně. Jako, že to přeci nic nebylo.
„Miluju tě, Bennette.“ Vylétlo to ze mě. Na to, co pro mě 
dělal, se nedalo reagovat nijak jinak.
„Taky tě miluji, Nicole.“ Dostala jsem jeho sladký polibek, 
za práci, kterou jsem odvedla. I když bych měla spíš hodnotit 
jeho výkon. Ten můj nestál za řeč. Jenže, už jsme tu byli dlouho a museli jsme ven z vody a jet domů do tepla. 
Na pobřeží na nás všichni stále civěli.
„Co to mělo být? Hodláš přesedlat na Tandem?“ James 
Daniela div neseřval, hned jak jsme vylezli z vody.
„Ne, jen jsem to chtěl zkusit.“ Vysvětlil mu. James se trochu uklidnil a pokračoval:
„No, na to, že jste ani jeden něco takového nikdy nedělali, 
vám to sakra šlo. Možná byste se nad tím měli zamyslet.“
„Co je Tandem?“ nechápala jsem nic z jejich slov.
„No surfing má hodně kategorií jak víš. A  jedna z  nich 
je Tandem. Je to něco podobného tomu, co jsme teď dělali. 
Surfař s partnerkou dělají při sjíždění vln různé akrobatické 
kousky. Někdy ti to ukážu.“
„Bylo to dech beroucí. Ale, není to nebezpečné?“ zeptala 
se Layla.
„Asi jako celé surfování.“ Odpověděl ji Daniel. Připadalo 
mi, že nám tu naši chvilku naprosto zkazili.
Všichni se šli chystat k odjezdu a já využila toho, že jsem 
s Jamesem byla sama. Nebyli jsme na doslech a tak jsem se 
musela zeptat.
„Co to bylo? Proč jsi na něj tak vyjel?“
„Nevyjel.“
„Jamesi, nejsem slepá. O co šlo?“
„No dobře, ale nech si to pro sebe. Už nějaký čas mám 
pocit, že Daniel chce skončit s  profesionálním surfingem. 
A když jsem ho teď viděl, co s tebou dokázal na vlnách,…
bojím se, že fakt odejde od soutěžení.“
„A to by to tolik vadilo?“ raději jsem mu neříkala o tom, že 
se sám Daniel o konci své kariéry zmínil.
„Jsem asi sobeckej. Jenže já potřebuju, aby soutěžil v mých 
kategoriích. On je můj hnací motor. Tím rivalstvím a soupeřením, co mezi sebou máme, se vyburcovávám k lepším výsledkům. Nikdy bych nebyl tam, kde jsem, nebýt jeho.“ James 
zahanbeně sklopil oči. 
„Chápu, ale ty jsi přeci skvělý surfař i bez něho. A jestli se 
rozhodne skončit, my dva s tím nic nenaděláme. Víš jaký je, 
on si půjde za tím, co chce, ať to stojí, co to stojí.“
„Já vím. Ale, zkus ho u toho udržet co nejdéle. Ty na něho 
máš silný vliv.“
„To si nemyslím, ale určitě ani já nechci, aby s tím skončil.“
„Je to tak, i přesto, že ty si to nemyslíš. Jinak, to co jste tam 
předvedli, … páni, … jak to, že jste tak sehraní? Nikdy jste to 
nezkoušeli, ne?“
„Ne, nikdy. Myslím, že je to tím, že on je opravdu dobrý surfař. A já, zkrátka jen poslušně poslouchám a dělám, co 
řekne.“
„Jasně. Ten váš pozoruhodný vztah.“
„No nežijeme zrovna na konci duhy. Ty víš, …“
Náš rozhovor byl však u konce. Ostatní na nás křičeli, že je 
čas odjezdu. Vlezla jsem si do auta a Daniel se na mě tázavě 
díval. Možná by rád věděl, co jsem s Jamesem probírala. Byl 
si moc dobře vědom toho, že jsme čím dál lepší přátelé. Začínal si na to dávat pozor. Možná jen nechtěl, abych s Jamesem o něm mluvila. Anebo si mohl myslet, že ho James může 
ohrozit v něčem jiném?









Playlist

 Playlist


Temné hlubiny































Playlist

 Playlist


Příliv





























pondělí 24. května 2021

Dračí oči



Dračí oči

Stephen King


Původní název:  The eyes of the dragon
Počet stran:        304
Nakladatelství:   Beta Dobrovský
Vazba:                 brožovaná

Anotace:

 Co uvidíte, když se budet na svět dívat očima draka?

Bylo nebylo jedno království, dračí srdce, zlý čaroděj a princové. Jak už to v pohádkách bývá, střetnou se i tady síly dobra a zla, ale protože jde o magický svět stvořený Stephenem Kingem, můžete čekat i ledové sevření děsu a napětí, podobně jako v příběhu o Temné věži.

Pohádku plnou králů, královen a kouzelníků psal autor původně pouze pro svou dceru Naomi. Tatínkovy děsivé horory ji příliš nezajímaly, nebyl by to však Stephen King, kdyby se do vyprávění nevložil naplno se vším, co umí. Výsledkem je klasicky kingovský napínavý příběh, jehož hrdinové, byť pohádkově typizovaní, cítí skutečnou radost, bolest i strach, a mistrně stupňované napětí čtenářům nedovolí knihu odložit do poslední stránky.


Recenze:

Dračí oči patří do světa Temné věže a tak každý, kdo ji má rád, by si měl Dračí oči přečíst!

Ale pokud jste Temnou věž nečetli, nezoufejte! Není to podmínkou pro to, číst tuhle pohádku. Jen by se fandům Věže neměla tato kniha vyhnout. Určitě je to fajn způsob, jak poznat Kingovo psaní, zase trochu jinak. Navíc, pohádka od mistra hororů??? To si přeci nemůžete nechat ujít!

Dračí oči vybočují z klasického Kingovského stylu. Tato temná pohádka, dalo by se říct, byla Kingem napsána pro jeho dceru Naomi. Což já jako autor velice oceňuji a doufám, že též jednou dokážu napsat nějakou knihu pro své dcery.

Dračí oči jsou rozhodně více fantasy než horor, ale já jako milovnice fantasy s tím nemám nejmenší problém. Knihou vás provází neznámý vypravěč se svými upřímnými a vlastními komentáři. Díky jeho mistrovskému vyprávění si knihu užijete a prohloubí se zážitek z ní i pocit, že jste v pohádce plné kouzel a intrik.

Nechybí tu nic, co si představíte, když se řekne temná pohádka o jednom království. Máte tu velice zajímavého krále, na kterém je toho mnohem více, než se zprvu zdá. Jeho dva syny, u nichž budete jednoho milovat a u druhého nebudete vědět, zda ho nenávidět, či litovat. Poznáte i velice chytrou královnu. Zlého, zákeřného a podlého kouzelníka.

Zkrátka a dobře, tady se najde snad každý charakter a každý je dokonale vykreslen. Postavy i prostředí napomáhají tajemné a zároveň kouzelné atmosféře. I pocitu, že pomalu a nenásilně se kolem rozprostírá jistá temnota.

Ale není to jen o zlu. Je tu spousta dalších prvků. Chytrost, šlechetnost, statečnost, mírumilovnost. Osud i prazvláštní náhody. To vše provází celý příběh, který ubíhá celkem rychle.

Dračí oči jsou postavené na jednoduchosti a přesto jsou plné napětí, které vás nutí obracet stránky a zjistit, jak to vlastně celé dopadne. Zda vyhraje dobro, nebo zlo?

Avšak, to by nebyl King, protože nikdy nejsou věci jen bíle a černé …

 




Jestli je něco, co mě u Dračích očí mrzí, je to to, že nemají pokračování.

Možná je to i tím, že Temná věž a celý ten svět je moje srdcovka, ale nemohu jinak než:

5⭐   z   5 ⭐ 

Knihu můžete koupit se slevou přímo na stránkách nakladatelství Beta:

Dračí oči


Za zaslání recenzního výtisku děkuji Nakladatelství Beta.

 


Lucie Schánělová

středa 5. května 2021

Čtyři roční doby

 
 

Čtyři roční doby

 

Původní název:  Different Seasons
Počet stran:       472
Nakladatelství:  Beta Dobrovský
Vazba:                vázaná s přebalem
 
 
Anotace:

Čtyři roční doby – čtyři brilantní povídky, z nich tři se dočkaly úspěšného filmového zpracování, se svým laděním poněkud vymykají Kingově tvorbě. Mohou proto být příjemným překvapením i pro čtenáře, kteří nejsou příznivci klasického hororu. 

*Rita Hayworthová a vykoupení z věznice Shawshank
*Nadaný žák
*Tělo
*Dýchací metoda

 




 Recenze:

Vy víte, že já se povídkovým knihám spíše vyhýbám. Ovšem, tohle je sbírka povídek a novel, která by se neměla vyhnout ani těm, co jako já povídky běžně nečtou.

Samozřejmě povídky nejsou mé nejoblíbenější, co od mistra hororu čtu. Ovšem nebojím se říct, že v knize Čtyři roční doby se schovávají ty nejlepší povídky, co King napsal.

Normálně bych řekla, že byste si měli přečíst alespoň jednu. Ale myslím, že v tomto případě mohu říct, přečtěte si všechny. Taky si myslím, že tato kniha možná není úplně špatnou volbou, pokud si chcete s Kingem něco začít.
 
Je to zvláštní, King je samozřejmě znám jako mistr hororu, ale tady kde píše o "obyčejných" věcech, se jeho umění ukazuje ještě víc. Nejsou tu žádné "příšery" co by zastínily hloubku samotného příběhu, která vás pohltí.

Ze třech povídek vznikly velice dobře hodnocené filmy. Mým nejoblíbenějším, stejně jako v knize, je Vykoupení z věznice Shawshank. Tady vás musí uchvátit atmosféra, nespravedlnost, neumírající naděje a vytrvalost i strhující příběh. 

Mezi zfilmované patří i Nadaný žák. Příběh plný zvrácenosti, zkaženosti a zla. Plný vyprávění o holocaustu a mučení. I vydírání kvůli zvrhlé fascinaci něčím tak zlým.

A Stůj při mně (Tělo), kde je opět neuvěřitelně dobře vykreslena psychologie postav. King ty "dětské" příběhy opravdu umí. Tady se vrátíte do svého dětství a z chlapů budou zase kluci a vzpomenou si na všechny ty své klučičí pocity a lumpárny.

Dýchací metoda se zfilmování nedočkala, ale myslím, že si zaslouží vaši pozornost. Už kvůli myšlence co přináší i tomu, jak je popsán příběh v příběhu. Ze začátku možná budete mít pocit, že se to lehce táhne, ale nebojte, ono se to rozjede a ten konec, ...

 

 Čtyři roční doby mohu s čistým svědomím určitě doporučit.

5⭐   z   5 ⭐ 

Knihu můžete koupit se slevou přímo na stránkách nakladatelství Beta:

Čtyři řoční doby 

 

Za zaslání recenzního výtisku děkuji Nakladatelství Beta.

 

 

Lucie Schánělová

 

 

 

 

 

 

 

Temné hlubiny

 


Temné hlubiny



V listopadu 2020 vyšla kniha Příliv, erotický román ze surfařského prostředí. Nyní s nakladatelství Pointa chceme vydat druhý díl Temné hlubiny, prostřednictvím crowdfundingové kampaně a vy tak můžete pomoct knize na svět a být hrdinou mnoha čtenářů.

Když na podzim vyšel Příliv, téměř okamžitě mi začala chodit zpětná vazba a jedna z otázek byla: bude pokračování?

Už tehdy jsem měla druhý díl Temné hlubiny rozepsaný spíše pro sebe, protože mám ten příběh ráda a ještě jsem se nechtěla loučit s postavami. Ovšem úžasné reakce čtenářů na první díl, jsem nemohla nechat bez povšimnutí a tak jsem jim chtěla dopřát pokračování. Temné hlubiny jsou tedy mým poděkováním čtenářům.

A proto se obracím k vám s prosbou o pomoc, abych mohla splnit sen čtenářům, kteří si tuto sérii oblíbily. Budeme vám nekonečně vděční za jakýkoliv příspěvek. Vy si za to můžete vybrat ze spousty odměn. A rozhodně o nic nepřijdete, pokud by se nevybrala celá částka, nakladatelství Pointa vám posílá peníze okamžitě zpět.     


Zde můžete Temné hlubiny podpořit nebo se o nich dozvědět více. 

Temné hlubiny    

Ale pokud se nevybere celá částka, kniha nevyjde. Kampaň končí 30.5.

 


Temné hlubiny

V prvním dílu se Nicole musela vyrovnat s extrémními změnami. Ztrátou otce a přestěhováním z Aljašky do Kalifornie přišla o svůj starý život. Pak poznala Daniela, který ji okamžitě začal zasvěcovat do pro ni neznámého světa surfování i temné erotiky. Že se topila? To se jen plácala na mělčině. Nyní ji čekají temné hlubiny Danielova života. Vše, na co si jen těžko zvykala, se obrátí vzhůru nohama. Můžete očekávat velké návraty, odkrytí nevyřčených tajemství a zvraty, které zamávají životem téměř všem postavám. Těšit se nově můžete i na kapitoly z pohledu Daniela, protože hlavně jemu se nečekaně změní život od základů.

Příliv byl takové poznávání se s postavami. Temné hlubiny vám dovolí nahlédnout ještě hlouběji do jejich života. V určitých momentech vás možná i donutí zamyslet se nad tím, jak byste se v jejich situaci zachovali vy.
Nicole se konečně naučí žít v Kalifornii, po boku šíleného surfaře Daniela Bennetta. On na oplátku bude dál posouvat její hranice, a to nejen v surfování.
Chvíli se bude zdát, že vše zlé je minulostí. Pak se ale stane něco, co jim doslova vezme pevnou půdu pod nohama. Něco, s čím se nevyrovná ani Daniel Bennett.
Nicole i Daniel budou čelit životní zkoušce, která by je nenapadla ani v tom nejhorším snu. Každý se s ní samozřejmě bude prát po svém… Kdo z nich se bude skutečně topit? Kdo se naučí říkat ne? A kdo to (jako první) vzdá?












Moc vám děkuji

Lucie Schánělová

ZMIJE A KŘÍDLA NOCI

      ZMIJE A KŘÍDLA NOCI Carissa Broadbent     Původní název:  The Serpent and the Wings of Night Počet stran:         528 Žánr:          ...