Spát v moři hvězd
Xenobioložka Kira Navárezová na průzkumné misi objevila mimozemský organismus a celý život se jí obrátil vzhůru nohama. Měkké ostří – jak organismus pojmenovala – ukrývá řadu děsivých tajemství. Poté, co se Kiře a jejím přátelům nepodaří najít mystický artefakt pro boj s medúzáky a strašlivými nočními můrami, představuje poslední naději pouto, které mezi Kirou a Měkkým ostřím vznikne. Pouto, které může pro lidstvo znamenat rozdíl mezi životem a smrtí.
*Kniha 2 není druhý díl série, ale jen druhá část samostané knihy (originál byl vydán jako jedna kniha).
Už do prvního dílu jsem tehdy šla s rozporuplnými pocity.
Proč? Protože Paolini!
Bojíte se knihu přečíst, protože Paoliniho milujete jako
fantasy spisovatele, který napsal Eragona a kniha co držíte v ruce, je sci-fi.
Ale zároveň knihu chcete moc číst a jste zvědaví!
První díl mě tak nějak prapodivně rozladil. I když se mi
líbil, nebylo to úplně ono. Ovšem já jsem ten typ člověka, který když začne
číst sérii, vždy ji dočte. A ještě, že jsem to udělala. Druhý díl je totiž
podstatně lepší! Ovšem myslím, že jistou roli v tom sehrál fakt, že Spát v moři
hvězd, je u nás rozděleno na dvě části. V originále se příběh odehrává v jedné
knize a tak by to mělo být i u nás. I proto, že knihy obsahují spoustu informací,
tudíž je lepší je číst ideálně hned po sobě, abyste neztratili přehled. Stejně
tak slovníček, který se nachází v druhém díle, měl být i v prvním. Což
by vyřešil výše zmíněný problém: měla to být jedna kniha!
Musím říct, že tu oceňuji práci s postavami. I jejich vývoj
a osudy, na které je potřeba, se krapet psychicky obrnit a odhodit sentiment. Ale
říkám díky, za ty emoce, které to ve mně vyvolalo. Jsem moc ráda, že autoři
vnáší emocionální záchvěvy do těchto žánrů a nejen do těch, u kterých se to
očekává.
Přesto, že jsem opravdu velký fanda Eragona, musím
připustit, že tady Paolini dokázal snad ještě mnohem lépe vystavět svět, jeho
fungování i detaily. Ale samozřejmě, Odkaz dračích jezdců zůstává u mě srdcovou
záležitostí.
Knize nechybí akce ani napětí. Nečekaně v tomto žánru
dostaneme i city a hloubku. Což bylo úžasné a vy to se čtením příběhu celé
procítíte. Nebojím se říct, že je to malé vybočení z řady, něco nového, co
stojí za to si přečíst.
Na závěr bych chtěla říct, že já se vždy všude dušuji, že
obdivuji autory, co se nebojí neveselých konců jako tu. Ovšem tady bych zrovinka
moc chtěla mít hezčí a šťastnější konec.
4⭐ z 5 ⭐
Spát v moři hvězd
Za zaslání recenzního výtisku děkuji ALBATROS MEDIA
Žádné komentáře:
Okomentovat